Press "Enter" to skip to content

OMNIVORŮV Archiv

O

(2/18) Prestiž reformátora Ramadána je ta tam

Švýcarský náboženský intelektuál z rodiny prominentních egyptských islamistů, Tareq Ramadán, idol mladých frankofonních muslimů, celebrita se 2 milióny followery na FB, vůdčí osobnost reformního islámu, uznávaná i francouzskými intelektuálydefinitivně ztrácí svou prestiž. Jeho systematický a argumentovaný příklon k sekulární Evropě, jímž vybízel muslimy, aby nežili na okraji společnosti ale angažovali se v ní jakožto občané i muslimové, byl doprovázen opatrnou formulací postojů ke zdrojům islámské tradice, jejichž platnost také uznával. Proto odmítl např. trest kamenování výzvou k jeho moratoriu, a ne přímým odsouzením, jak se od něj očekávalo ze strany francouzských sekularistů.  Těmi byl dlouho žalován z dvojího jazyka: z liberální slupky a fundamentalistického jádra. Jeho veřejnou osobnost obestírá zásadní otázka, do jaké míry jsou tyto kontroverze důsledkem nedorozumění dvou odlišných myšlenkových systémů (sekulárního a náboženského), přičemž TR mohl představovat odvážné vykročení směrem k modernímu islámu, či, zda neformuluje moderní islámskou identitu jako inteligentní, konzervativně-politický konkurenční projekt sekulárnímu evropanství. V únoru byl obviněn z dvojnásobného brutálního znásilnění. Zda se dopustil zločinů, či byl křivě nařčen, ukáže soud. Kontroverze kolem něj znovu zaplály: část veřejnosti jásá nad důkazy o svých dřívějších pochybnostech či slaví osvobozování muslimských žen, druhá už předem nařkla francouzský soudní systém z islamofobie a prohlásila TR nevinným. TR znásilnění odmítá a žaloval obě ženy z falešného obvinění. Pokud ale v médiích zmíněné důkazy z komunikace přes sociální sítě, vykreslující nemanželské vztahy, manipulace a zastrašování, jsou jen z části skutečné, TR už svou prestiž striktně morálního vzoru ztratil.

 

 

(1/18) Náboženství a moralita

Americká studie, vedená ve 13 zemích světa, ukázala, že většina lidí považuje ateisty za nemorální, a to i samotní ateisté.  Předsudky proti ateistům jsou silné u všech náboženství, slabé byly jen mezi respondenty na Novém Zélandě a ve Finsku. Obecně se náboženství spojuje s morálním jednáním. Pokud se někdo dopustil násilného činu, předpokládá se např., že byl ateista.

Existující vědecké studie, shrnuté v The Conversation, ale tento názor nepodporují. Nepotvrzuje se, že by náboženští lidé byli morálnější, než ateisté.  Náboženství mají různé a někdy konfliktní morální systémy; samotné doktríny jsou běžně v praxi přijímány opačně (zbožšťování Buddhy, sexuální morálka u katolíků) a nakonec, i ti, kdo zastávají nějaký názor, ho nutně nepraktikují. V pomoci potřebným, jak potvrzuje obecné, ale i experimentální pozorování, nehraje religiosita nutně roli.

Náboženské jevy (volání k modlitbě, nedělní bohoslužba) má vliv, ale podle zmíněných dvou studií spíše krátkodobý. Víra v moralizujícího boha má také vliv na čestné jednání v transakcích, podobný vliv má ale i víra v právní stát.

(12/17) K útoku na Sinaji: Násilí vůči súfijům

Dosud teroristé v Egyptě útočili hlavně na terče spojené se státem, který po roce 2013 vyhlásil válku terorismu. Útočili i na křesťanské Kopty. Zatím největší útok v Egyptě ale postihl mešitu. Přesněji súfijskou mešitu, známou jako centrum místního súfijského řádu Garíríja. Navíc byla ve vesnici, obývané kmenem, kde se pěstoval súfismus a podporovala vláda. Útočníci předem varovali obyvatele, aby nespolupracovali s policií a aby nevykonávali súfijské obřady. V pozadí útoku je tedy i širší válka džihádistů proti súfismu. Tito systematicky útočí na súfije, ničí jejich svatyně a zabíjejí je: před rokem před kamerou popravili známého starého sinajského šejcha. Súfismus je mystický proud islámu, straní se politiky či většinou podporuje existující pořádek. Navíc představuje opak džihádismu: v Egyptě se súfijské organizace chápou jako výraz autentického islámu a podporují mírové soužití s křesťany. Súfijci kritizují doslovné, přehnané a jednostranné pojetí islámu. Představují, a zejména mládeži nabízejí, islámskou alternativu k fundamentalismu. Proto je celá řada zemí jako např. Alžírsko nebo Maroko podporují súfije jako prevenci fundamentalismu.

(11/17)  MbS a umírňování saúdské náboženské politiky

Moment před politickým zemětřesením v Saúdské Arábii se budoucí král Muhammad bin Salman (ročník 1985) nechal v rozhovoru pro Guardian slyšet, že bude moderovat saúdský islám. Už před měsícem ohlásil, že ženy budou od června moci řídit. Znamená to blýskání na lepší časy? Saúdská Arábie vyváží kromě ropy  i obzvlášť rigidní, konzervativní a jednoduchou formu islámu.  Pokračování krize ale ukázalo, že nejde tolik o reformu království, kde si králova rodina Saúdů rozdělila moc s wahhábitskými kněžími, ale spíše o změnu této dlouholeté rovnováhy. MbS, jak se nechává opisovat, provádí nevídanou koncentraci moci v rukou následovníka trůnu, moci, která byla do loňska vykonávána kolektivně několika desítkami princů. Islám byl i dříve nástroj pro politické cíle v rukou Saúdů, toto se nejspíše nezmění. Jedním z náznaků toho, že MbS k umírnění či depolitizování nepřispěje, bylo i to, že po slibu moderace zmínil i íránskou islámskou revoluci z roku 1979 jako definující moment saúdské politiky: jeho politiku lze číst jako prohloubení sporo o regionální nadvládu s Íránem

(10/17)  Balkánský islám

Je opravdu Balkán riziková část Evropy? Vyvážený úvod pro zodpovězení této otázky podává pro Deutsche Welle dlouholetý německý korespondent Norbert Mappes-Niediek: dlouhodobě nepolitické a liberální muslimské společnosti Balkánu jsou dnes vystaveny sociální a politické krizi: domácí vysoká nezaměstnanost a vnější islámské ideologické konflikty jsou největšími výzvami pro balkánské islámské obce. Balkánští muslimové obecně, ale zejména bosenští muslimové, se hlásí ke své vlastní islámské tradici, která v 90. letech zažila výrazný revival, ale stále častěji jsou ji nuceni definovat ve vztahu k tureckým arabským vlivům. Definují svou islámskou tradici jako sunnitský islám hanafitské školy, formovaný osmanskou historií, před-islámskými zvyky, súfismem, ale i životem v moderním, sekulárním státu spolu s jinými konfesemi. Otevřenost islámskému světu vyvažuje jasné přihlášení islámských elit k Západu a k Evropě, přičemž balkánští muslimové jsou součástí poměrně sekularizované společnosti.

Diskuze je uzavřena